Valérie Zawadská

 
 
 
Rozhovor s Valérií Zawadskou.
(noviny nakladatelství Soukup & David, prosinec 2008)
 
 
 
 
 
Valérie

Dne 15. listopadu 2008 jsi byla kmotrou Filmové a televizní cestovní knize. Už při křtu tě nadchla a říkala jsi, že ji jako dárek dáš všem svým blízkým a přátelům.

 

Kterou trasu z „Filmovky“ bys vybrala jako výlet pro svou rodinku úplně nejdřív?

 
  To se hodí! Jako první vyberu trasu poslední, sedmdesátou třetí. Vede ze Šumperka přes Rudu nad Moravou a další místa do Velkých Losin a zpátky do Šumperka. To je kraj mého mládí, v Loučné nad Desnou dodnes žije můj táta, ve vedlejší vsi sestra a je tam nádherně.  
     
  Prozradíš našim čtenářům odkud pocházíš?
Ráda. Narodila jsem se ve Šternberku na Moravě a s rodiči jsme se často po severu Moravy stěhovali. Největší a asi nejkrásnější část dětství jsem prožila právě v Loučné nad Desnou.
 
     
 

Co je tam „kolem vás“ nejzajímavějšího k vidění, kam bys turisty poslala?
Určitě by si měli vyšlápnout přes Červenohorské sedlo, na Praděd a jako správná čarodějnice nemůžu zapomenout na Petrovy kameny. Tam ať se také zastaví. Já bych šla hned!

 
     
 

Máš oblíbené nějaké tradiční jídlo a pití?
Na žízeň je nejlepší horská voda a jinak mám ráda dobré bílé vínko. A jídlo? Není to žádné krajové ani tradiční, jen moje oblíbené. Byl a je to buřtguláš mého táty. Je vynikající! Mě ho táta naučil už když mi bylo deset, vařím ho dodnes a oba moji kluci ho baští se stejným nadšením jako já.

 
     
 

V souvislosti se svou prací cestuješ po republice, hraješ divadlo, jezdíš s pořady poezie či něco natáčíš a různé zážitky máš spojené s různými místy. Které místo máš spojeno s nějakým „děsným“ zážitkem?
Nebudu vzpomínat dlouho. V listopadu 2008 jsme v Zábřehu na Moravě hráli představení Druhá kapitola. Cestou domů nás navigace vedla na Mohelnici, nejkratší cestou přes Libinu. Přišla chumelenice, náledí – děs. A už jsme nevyjeli kopec, museli jsme se vrátit a přespat v Šumperku. To už jsem 3 dny neviděla děti a protože jsem je ještě vidět chtěla, ráno už mě do auta nedostali a do Prahy jsem frčela rychlíkem.

 
     
 

Které místo si naopak vybavíš v souvislosti s nějakým milým zážitkem?
A tak to je Karolinka! Zase moje milé Beskydy. Tam mají divadlo, kam se vždycky těším, kde nás čeká otevřená náruč pořadatelů i diváků a nezapomenutelné frgály! (Tradiční moravské koláče, pozn. red.)

 
     
 

Vybrala sis řadu našich knížek. Která se Ti líbí nejvíc?
Líbí se mi úplně všechny, které jsem měla v ruce. Nejlepší je pochopitelně moje krásná kmotřenka – Filmová a televizní cestovní kniha, úžasná je i její předchůdkyně, ta první Cestovní kniha. A prý bude každý rok nová a vždycky o něčem jiném! Nádherné jsou výpravné turistické encyklopedie, překrásná je Praha očima ptáků i další tituly, které jste připravili pro Knižní klub. Moc se mi ale líbí ta vaše zelená edice „chytrých“ průvodců. Jsou plné informací, dobře sestavené a vybavené, mají šikovný kapesní formát a samozřejmě bezvadný sešit se vstupenkami a poukázkami. Ale nejlepší je, že jsou pro pěší, cyklisty i motoristy – hodí se prostě úplně všem.

 
     
 

Co bys vzkázala našim čtenářům – to znamená těm, kteří rádi bloudí po naší vlasti a poznávají její krásy?
Jen ať bloudí a poznávají! Ale aby opravdu nezabloudili, ať si pořídí vaše průvodce!!! Já se těším na každou novou knížku, kterou vydáte.

 

Valérie

 
     
     
  Za rozhovor děkuje a na další setkání se těší Marie Fraňková, obchodní manažer nakladatelství.  
     
     
 
 
 
 
 
 
 
 
www.soukup-david.cz
 
 
 
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   

http://www.valeriezawadska.eu

 

Zavřít okno.

Copyright © Valérie & R K K, Design by R K K.