|
Oficiální webové
stránky Valérie Zawadské. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Honorární konzul |
|
|
Drama /
Historický. Československo 1991,
108 minut |
|
|
Dvoudílná
televizní
adaptace
románu
věnovaného
problematice
loajality |
|
|
a
porozumění
mezi
lidmi,
otázkám tvůrčí i občanské svobody (1991). |
|
|
Hrají:
František Němec, Petr Nárožný,
Miloš
Kopecký,
Petr
Čepek, |
|
|
Valerie
Kaplanová, Jiří Bartoška, Svatopluk
Skopal, Otto Lackovič, |
|
|
Svatopluk
Beneš, Jaroslav Kepka, Ilja Racek, Libuše Geprtová,
Valérie |
|
|
Zawadská,
Marie Málková, Vendulka Křížová,
Jana Vaňková, Jan |
|
|
Krafka, Eva
Čížková,
Jan
Fulín a další. Scénář: Jana Dudková.
Kamera: |
|
|
Alois
Nožička. Režie: Jaroslav Dudek. |
|
|
|
|
|
Pokud
jsme loajální,
navždy se uzavíráme v jednou přijatých názorech, |
|
|
pokud jsme
loajální, nesmíme dát najevo porozumění ani účast s
těmi, |
|
|
kdo
smýšlejí jinak. Ale jestliže nejsme loajální,
můžeme se zasadit do |
|
|
každého
lidského stavu. To dává spisovateli novou dimenzi:
účast. |
|
|
Tak
vyjádřil Graham Greene v dopise V. S. Pritchettonovi v
roce 1948 |
|
|
své
spisovatelské krédo. A na
jiném
místě dopisu: Podaří-íi se nám |
|
|
vyvolat
v čtenáři účastné porozumění nejen pro postavy
nejubožejší |
|
|
(neboť to je
snadné:
existuje jisté pouto,
které spíná
všechna srdce
a |
|
|
dá se
libovolně přitáhnout), ale i samolibé, ješitné a
úspěšné, pak se |
|
|
nám
také
podařilo
státu ztížit práci. A to je naše skutečná povinnost |
|
|
ke
společnosti: být pískem v ložiskách státní mašinérie. |
|
|
Před
listopadem
1989 jsme u nás takovou řeč četli se zadostiučiněním. |
|
|
Tady
to
máte,
černé na bílém, od jednoho
z největších žijících |
|
|
spisovatelů!
Ale co
s těmito slovy po revoluci, kdy z včerejška dosud |
|
|
hrozí
komunistická totalita
a
smysl přeměn závisí právě na míře naší |
|
|
loajality
s nově vznikajícím pořádkem? Myslím
si,
že
kdvbv neměla |
|
|
platit, ani žádný nový demokratický systém nevznikne. Greene
hovoří |
|
|
o svobodě
tvůrčí,
ale
ta vyplývá z pocitu svobody občanské. V roce |
|
|
1935 napsal román England Made
Mé a parafrázováno i Greena
zrodila |
|
|
Anglie,
země, jejíž cesta k současným demokratickým poměrům |
|
|
začala
nejpozději v roce 1215 - Magnou Chartou. Kontinuita staletí |
|
|
vypěstovala
v lidech tradici svobody a
potřebu tolerance, o níž se |
|
|
nám
zatím jen zdá. Vždyť
zkusme aplikovat na naše poměry: |
|
|
Graham
Greene v protestantské Anglii
konvertoval ke katolicismu |
|
|
a celé
jeho dílo je
dílem
katolického
spisovatele. O katolické církvi |
|
|
ovšem
tvrdí,
že zná všechna pravidla, ale neví, co se děje v
jediném |
|
|
lidském
srdci. Otázce, jaký je jeho názor na
katolické romanopisce, |
|
|
vůbec
nerozumí: Co má
společného autor románu s
autorem |
|
|
apologetiky?
odpovídá. Žádné
dogma neobstojí
před
jeho |
|
|
spisovatelskou poctivostí a před
jeho účastí s lidským utrpením, ať |
|
|
soukromým,
nebo společenským. Naše nynější
hodnocení války ve |
|
|
Vietnamu
nebo mexické revoluce z 30.
let
bude jiné než někdejší |
|
|
články
v
Rudém právu, ale příběhy lidí z Tichého Američana či z
Moci |
|
|
a
slávy jsou stále stejně pravdivé. Jak
málo svých románů situoval |
|
|
tento
ironický Brit do rodné země a Angličanům, kteří jsou
hrdiny jeho |
|
|
děl
odehrávajících se třeba na Haiti
Papá doktora či na africkém |
|
|
pobřeží nebo
v Argentině, rozhodně nijak nenadržuje.
Greene,
opravdu |
|
|
neloajální
spisovatel, celou svou bytostí a tvorbou
dosvědčuje právě |
|
|
to: byl
svobodným člověkem svobodné země. |
|
|
Vlastně
účelem této glosy je doporučit
divákům kultivovaný přepis |
|
|
Greenova
románu Honorami
konzul. Omlouvám se jim i tvůrcům |
|
|
inscenace,
že jsem raději vyzdvihla tuto stránku autorovy osobnosti |
|
|
- snad i to
poslouží jako výzva ke sledování dvoudílné, dějově |
|
|
atraktivní hry.
(Helena
Slavíková, Televize 1991/26/8) |
|
|
|
|
|
|
|
|
Stopáž: 108 minut |
|
|
Rok výroby: 1991 |
|
|
|
|
|
|
|
|
www.ceskatelevize.cz |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
Copyright © Valérie & R K K, Design by R K K.
Webmaster |
