Jubilejní, v pořadí desáté ceny Thálie se tentokrát
rozdávaly o druhém jarním dnu a v moderování slavnostního večera
se vystřídali všichni, kteří v uplynulých ročnících Thálii
uváděli.
Nejvtipnějším byl
nesporně Václav Postránecký, který také se šarmem vyvolal na
jeviště patronku této velkolepé akce a oslavenkyni Dagmar Havlovou
a připomněl její kulaté narozeniny. Nadcházející jaro viditelně
vítala Anife Vyskočilová a divila se, že tak neučinili i ostatní.
Valérie Zawadská
měla skvělou kabelku starou sedmdesát let a s devatenácti slony
pro štěstí. Zřejmě jí přáli, protože se s ní záhy zastavil ministr
kultury Pavel Dostál, jenž měl pro slavnostní příležitost
tentokrát šálu naaranžovanou do uzlu.
Věra Tichánková
dostala cenu za celoživotní herecké mistrovství. Svěřila se, že ze
současných herců v největší úctě chová Bolka Polívku. Letošní
vítězové nepochybně uvítali, že jejich cena je o dvě kila lehčí,
než byla ta původní. Novou podobu cen navrhl bez nároku na honorář
Bořek Šípek a stejně jako ty dřívější od Josefa Sekyry je vyrobili
skláři z huti Ajeto v severočeské Lindavě.
Adolf Born - jako
známý sběratel čepic - dostal jako cenu skleněnou pokrývku hlavy a
odnášel si ji za plakáty, kterými deset let klání o ceny Thálie
provází. Taťjana Medvecká získala tuto cenu už podruhé. Protože
ten večer hrála, dorazila až na společenský večer, který
následoval po udílení v prostorách Novoměstské radnice. |