|
|
Finští vědci
zjistili, že samečci volně žijících lososů jsou čím dál menší a
že to už mají zapsáno i v genech. Studie vzorků těchto ryb ze
severofinské řeky Teno z posledních čtyřiceti let odhalila
evoluci při činu.
Evoluci většinou vnímáme jako dlouhodobý jev, který trvá miliony
let. V tomto případě autoři studie věděli, že velikost těla
lososů souvisí s časem dospívání a zaměřili se na geny, které ho
určují.
„Je možné najít modely, na kterých můžeme studovat velmi rychlou
evoluci,“ chválí metodu molekulární genetik Václav Pačes.
Vědci z několika finských pracovišť zkoumali přes 150 tisíc
vzorků lososů z řeky Teno. Vycházeli přitom z databáze úlovků
amatérských rybářů od 70. let do současnosti.
Vlivný gen
U velikosti těla lososů to nefunguje tak, jako v Alence v říši
divů, kde se hlavní hrdinka zmenšovala poté, co vypila nápoj z
nalezené lahvičky, a zvětšovala se po snědení koláčku. Variantu
genu, která ovlivňuje čas dospívání, už v sobě finští lososi
měli.
K tomu, že se uplatnila, podle evolučního biologa Karla Janka
přispěla spíš změna podmínek, v nichž ryby žily. „Je to jedna z
mála prací, kde se podařilo identifikovat jediný gen, který má
takový vliv na fenotyp, na vzhled organismu,“ vyzdvihuje vědec.
Co mohlo způsobit změnu doby dospívání, tedy i zmenšování těla
samečků lososů, se zatím neví. „Autoři studie se domnívají, že
to souvisí se situací v moři, kam se ryby jedou po vykulení (z
jiker) vykrmit a dospět,“ říká Karel Janko.
Otázka k výzkumu zní, zda se v moři mladým samečkům lososů
vyplatí nebo nevyplatí dospívat rychleji. Než se dočkají
rozmnožování, může je sežrat predátor.
Dilema
šlechtitelů
Změny v genech finských lososů se dají přirovnat k situaci při
šlechtění chovných zvířat: „Tady byl šlechtitel nahrazen
přirozenou nebo polopřirozenou selekcí. Mohlo to být něco, co
souvisí s mořem nebo s lidským lovem,“ míní Karel Janko.
Vědci upozorňují na rizikovost výběru chovných zvířat jen podle
velikosti či jiných vnějších znaků. Příkladem je výběr spermatu
silných a zdravých býků k výlučnému umělému oplodnění krav.
Pozor na
imunitu
Genetik uvádí příklad výzkumu telat v chovu, která neměla
dostatečnou imunitu. Zjistilo se, že ve spermatu býčích šampionů
špatně fungoval gen, který řídí produkci imunoglobulinů v
kravském mlezivu.
Také u lososů a lidí jsou zřejmě velikost těla a imunita
propojeny: „Gen, který ovlivňuje velikost lososů, u lidí souvisí
s pohlavně vázanou autoimunitní chorobou,“ cituje ze studie
Karel Janko.
Připomíná, že evolučně pocházíme z ryb a plejádu genů s nimi
máme podobnou. „Pokud považujeme bahníky za ryby, my jako
čtvernožci jsme vnitřní skupina ryb, jen jsme si žábry obrátili
dovnitř a máme z nich plíce,“ dodává s mírnou nadsázkou vědec.
Poslechněte si celou Laboratoř, kde biologové Karel Janko a
Václav Pačes a herečka Valérie Zawadská diskutují také o vlivu
teplot na potemníky a otcovských instinktech goril. |
|
Laboratoř
