| |
|
|
|
Většina lidí
ji považuje za suverénku - a ona je ve skutečnosti
nejistá. Bojí se nepoznaného, proto i všeho, co je
poprvé. Přesto zapátrala v paměti a o svá poprvé se
podělila: Herečka Valérie Zawadská. |
|
• |
|
Útržky prvních
vzpomínek
Rodiče jsou od
rána v kravíně a my se sestrou - jsou nám dva a tři roky
- jdeme samy do školky. Jdeme |
|
|
|
|
kolem obrovského rybníka (dnes se
zdá malý), a protože po hrázi běhá pes, něco mezi vlčákem a dogou,
několikrát rybník obcházíme… Do školní zahrady spadlo letadlo.
Práškovací, ale na nás dělá dojem přinejmenším jako tryskáč… Řídím
traktor. Táta shazuje kravám krmení a já, tříletá, držím volant v
uličce podél betonových žlabů, kde ani nejde nikam uhnout…
Stěhujeme se z Pohořan u Olomouce do Slezských Rudoltic. Sedím ve
vétřiesce, motor mě hřeje do zadku. Netuším, že se budu stěhovat
ještě osmnáctkrát. |
|
| |
|
|
|
První zklamání
Babička mojí spolužačky Věry Zouharové byla
silně věřící. V pokoji měla sošku Panenky Marie s jezulátkem a
Věra tvrdila, že jí se Maria v noci zjevuje. Prahla jsem po tom,
aby se mi taky zjevila, ale nestalo se. Kostel mě přitahoval, bylo
to obrovské, nádherné divadlo. Pak mi pan farář řekl, že nemůžu
ministrovat. Že to je funkce pro kluky, protože Ježíš Kristus byl
taky kluk. To neměl. Na protest jsem vstoupila do jisker a dotáhla
to na předsedkyni okresní pionýrské rady.
Čas prvních lásek
Jako pětiletá jsem milovala spolužáka své sestry
a otravovala ji, aby mě s sebou brala ven, což nikdy nečinila.
Její spolužáci - prvňáci - mě nevzali vůbec na vědomí a já svou
lásku zavrhla. Ve třetí třídě se objektem mé touhy stal třídní
sígr, o hlavu menší než já. Nejspíš o tom vůbec nevěděl. Často
jsem si představovala, jak mu vyznám lásku. Nedošlo k tomu,
zaplaťpánbu.
První přelouskané knihy
V deseti jsem přečetla Annu Kareninu, protože ji
četla máma. Mnohem silněji na mě ale zapůsobily sestřiny dívčí
románky. Hlavně Metráček. Když jsem ho viděla zfilmovaný, napadlo
mě: Když může být takhle tlustá holka herečkou, proč bych nemohla
já? S knihami je spojeno i jiné poprvé. Naši nebyli žádní
puritáni, máma porodila ségru v sedmnácti a mě v devatenácti, ale
špitání pod peřinou, známé z amerických dojáků, jsem s ní
nezažila. S tátou jsme zase řešili, jak naklepat kosu a jestli
stojím při sekání správně. Můj stud byl silnější, než touha
poznat, až jsem v jedenácti objevila sešitové vydání příručky o
menstruaci. Najednou jsem měla pocit, že už všechno vím.
První cigareta
Připálil mi ji romský kluk Ján Mato, když nám
byly čtyři. Ve stohu. Později jsem našim kradla partyzánky, lípy a
klejky. Na půdě, hned vedle sena, jsem z kulatého okýnka koukala
na dům Věry Zouharové a její svaté babičky a zkoušela vyfouknout
dým tenkým rovným proužkem jako máma. Dodnes to neumím. V osmičce
jsem se rozhodla, že kouří každý blb, a nechala toho. Ve druhém
ročníku gymnázia mě ale spolužačka Marie Horáková přesvědčila, že
budeme za dámy. Chodily jsme do kavárny hotelu Grand v Šumperku,
pily kafe a kouřily cigarety Nefertiti. Po první se mi zamotala
hlava - ale od té doby kouřím pořád.
První mejdan
Zařídila ho nevědomky naše
máma, když mi bylo třináct. Na Silvestra uvařila pomerančový punč,
a že můžeme ochutnat. Pak odešli s tátou do kravína a já, ségra a
dvě kamarádky z děcáku jsme se krásně lízly. Pak jsme šly ven. Byl
úplněk, jakoby rozsvíceno, sníh nám křupal pod nohama… Poprvé jsem
ale ochutnala alkohol v devíti, na svatbě tátova hluchoněmého
bráchy. Na východoslovenskou dědinu se sjelo asi tři sta lidí. V
nestřežené chvíli jeden z bratranců ukradl půllitr slivovice.
Ochutnaly jsme se sestřenkou taky, ale on dopadl hůř - odvezli ho
do nemocnice s otravou alkoholem. |
|
| |
|
|
| |
První jídlo, které jsem se
naučila vařit
Pirohy, bylo mi šest. Později, když máma byla v
lázních, jsme se sestrou vařily běžně. První buchty jsme spálily
na uhel, ani prasata to nežrala. Mimochodem, v pěti letech mě táta
nechal při zabijačce poprvé míchat krev. Nádherný zážitek. Králíka
jsem pod jeho dozorem zabila napoprvé. Dmula jsem se pýchou - táta
někdy musel seknout dvakrát! Nebo sáhl do holubníku a podal mi
holoubě se slovy: Takhle se to otočí. Když sestra viděla, jak
otáčím hlavičkou třetímu v pořadí, udělalo se jí zle. Mně ne.
Holoubátka byla tak dobrá! Pravdou je, že dnes vánoční kapry
necháváme zabít. Čistí a kuchá je muž. Já už jen smažím.
První opravdové zaměstnání
V patnácti jsem absolvovala povinnou brigádu
před nástupem na gymnázium. V kravíně. Vstávalo se na třetí a měly
jsme - já, máma a ségra, dohromady na starost devadesát šest krav.
Jednou vypnuli elektřinu a my musely dojit ručně. Máma a ségra
byly úplně zničené, ale mně s šestasedmdesáti kily živé váhy
dojení nedělalo problémy. Byla jsem na svůj výkon ohromně pyšná.
První průšvih na jevišti
Odehrál se v prvním angažmá v šumperském
divadle. V sobotu odpoledne jsem si po panáku griotky zdřímla - a
v půl deváté večer mě probudilo kolegovo bušení na dveře.
Představení běželo, já naštěstí nastupovala ve druhé půlce. Přes
pyžamo jsem hodila bundu, nasedla na kolo a během tří minut byla v
divadle. Paruku mi narazili v letu a pod kostýmem jsem neměla ani
spodní prádlo. Po představení mě režisér Jiří Fréhar (netuše, proč
byla přestávka o deset minut delší) pochválil: Takový výkon jsi
ještě nepodala, to je ono. Tak se dělá divadlo!
Když jsem poprvé spatřila svého muže
Drnkal na kytaru, na bosých nohou pantofle s
překříženými pásky, a mě napadlo: Jak to, že nemá ponožky, když je
zima? A proč má džíny po kotníky? (Později jsem pochopila, že
kromě toho, že je horkokrevný, má problém sehnat při své výšce
delší kalhoty). Pak jsem viděla jeho oči - a to ostatní už byl
šestý slepičí smysl.
První mateřské pocity
Když se narodil Honzík a
ukázali mi ho, napadlo mě: Jak to, že je poškrábaný? V první
chvíli mi prostě nedošlo, že mu narostly dlouhé nehtíky a
poškrábal se sám, ještě v břiše. Románek přišel na svět se
slzičkou u oka. Můj první, možná trošku zvířecí pocit byl: Pojď
sem, já ti ji musím slíznout… |
|
| |
|
|
| |
|
|
| |
|
|
|
