Oficiální webové stránky Valérie Zawadské.

		Valérie Zawadská Na prvním místě je u mě rodina, ale bez herectví bych ji asi neukočírovala. Díky rolím si vybouřím city a nadměrný temperament.


		Narozena: 19. září 1958 Znamení: Panna Povolání: Herečka, dabérka Rodina: Manžel muzikant Roman Kříž, synové Jan (9) a Roman (6).

	Má ráda: Své tři modrooké "chlapy", módu 30. let, citáty, slony pro štěstí Nesnáší: Zubaře, rajskou polévku, muže s hřebenem v zadní kapse kalhot. Kuriozity: Během první sezony v divadle zhubla 17 kilo, vlasy si barví sama henou, za svůj život se osmnáctkrát stěhovala. Ceny: Získává bezkonkurenčně nejvyšší ocenění v oblasti dabingu - z Přelouče vozí pravidelně Cenu Františka Filipovského, sedmkrát vyhrála TýTý v kategorii dabérka (za rok 2000 dokonce předběhla Karla Gotta a stala se absolutní vítězkou). Tajemství úspěchu: Sametový, drsný hlas, dolaďovaný kdysi šedesátkou cigaret denně a vyřváváním východňárských písniček u táboráku. Profesorka zpěvu ji marně nutila do sopránu, zato jí sedly šansony Hany Hegerové. Za sedm divů světa považuje: Sex, děti, boží mlýny, matku přírodu, knížku Malý princ, prkna co znamenají svět, rektální alpinismus. "Na prvním místě je u mě rodina, ale bez herectví bych ji asi neukočírovala. Díky rolím si vybouřím city a nadměrný temperament." "Kdybych si musela vybrat jinou profesi, roznášela bych pivo."

	Dětství a mládí Valérie je po mamince Slovenka, Maďarka a cikánka, po tátovi Slovenka, Polka a Ukrajinka. Byla počata v Sokolově, kde otec sloužil na vojně, a narodila se v Šternberku na Moravě. Rodiče tvrdě pracovali v kravíně a široko daleko nebyl v rodině žádný kumštýř. Valérie ráda chodila za mámou na pastvu (narodila se jí v devatenácti a starší sestra o dva roky dřív) a hrála si v křoví na indiány. V jedenácti letech dostala k Vánocům předplatné do divadla a brzy věděla, čím chce být. "Přála jsem si být slavná, obdivovaná a obletovaná, chtěla jsem být tou, na kterou je na jevišti vidět. Vlastně ani nevím, kde se to ve mně vzalo." Později na gymnáziu utíkala ze školy a okouzleně sledovala všechny divadelní zkoušky. Rodiče ji s důvěrou pouštěli samotnou na soutěže Wolkerův Prostějov nebo Jiráskův Hronov. Nikdy je nezklamala. Když v osmnácti neuspěla u přijímaček na JAMU (prý proto, že byla tlustá), šla hyperaktivní maturantka do šumperského divadla prosit o místo elévky. Ředitel ji opravdu přijal a Valérie byla ochotná i schopná hrát cokoliv (první rolí byl král v pohádce Sůl nad zlato). Tehdy se také osamostatnila a žila střídavě v divadle a v prvním podnájmu bez koupelny. O rok později ji vzali na pražskou DAMU. "A já byla šťastná. Žila jsem naplno divadlem, filmem, láskou i světem kolem sebe." Kariéra První profesionální angažmá získala v Chebu, odkud se po čtyřech letech přestěhovala do Městských divadel pražských. Tam hrála sedm sezon, až do narození prvního syna. Do trvalého angažmá se nikdy nevrátila, pracovala v rozhlase, natočila několik filmů (Kouzelné dobrodružství, Lev s bílou hřívou, Největší z Pierotů, Vážení přátelé, ano, Kráva, Zastihla mě noc, Snowboarďáci…) a hostuje v Divadle Ungelt (Jak vraždili sestru Charlie, Je skvělé, když tě má někdo rád) a Rokoko. Hlavně však upsala život dabingu. Začínala s ním už za studií. Hukoty, hromadné scény, křoví, pak malé a nakonec největší role. V počátcích jí velmi pomohla zkušená režisérka Olga Walló a herecký kolega Miroslav Moravec. "Měla jsem příšernou trému, klepala se po těle i na hlasu. On mě chytil za ruku a řekl: neboj se, když se smyčka nepovede, může se smazat. A jestli chceš dobře namluvit postavu, všimni si, jak dýchá, a dýchej s ní." Dnes je pokládána za královnu českého dabingu. Bez jejího hlasu si nedovedeme představit seriálové potvory Alexis (Dynastie), Peggy Bundovou (Ženatý se závazky) nebo Domingu (Esmeralda). Dabuje hvězdy jako Claudii Cardinale (Tenkrát na Západě), Whoopi Goldberg, Joan Collins, Glenn Close, Lizu Minnelli, Simone Signoret. Odmala obdivovala Sophii Loren, chtěla vypadat a později i hrát jako ona. "Byla jsem ale tlustý prcek. Mrzí mě, že jsem se právě s ní v dabingu nikdy nepotkala. Ovšem mám tuhle práci strašně ráda a jakákoliv role mi dělá dobře, když jde o zajímavý příběh." Rodina Lásek prožila hodně. Vždycky jí imponovali starší muži, u nichž hledala oporu. Až kolem pětatřicítky se rozhodla skoncovat s věčným vysedáváním po premiérách v klubech, pocítila potřebu usadit se a založit hnízdo. Se svým partnerem, muzikantem Romanem Křížem (paradoxně o sedm let mladším), se poznala v Divadle ABC, kde pracoval jako technik. "Věděla jsem, že právě takového muže jsem vždycky hledala." Vyhovuje jim nesezdané soužití a prý se spolu nikdy nenudí. Protože Valérie je pracovně na roztrhání, stal se Roman bez problémů dvakrát tatínkem na mateřské. Valérie ovšem není žádná skleníková primadona, ráda a dobře vaří, umí stáhnout králíka, oškubat holoubě nebo míchat krev při zabíjačce. Po dětech se výrazně usadila, už nelítá ode zdi ke zdi, není tak výbušná, temperamentní a kategorická jako dřív. "Vždycky jsem se snažila nezapadat do řady a stát si za svým. Prý jsem pořád éro, ale podstatně klidnější. Už vím, že jsme na světě jenom na návštěvě - a měli bychom se chovat slušně."