Po studiu na gymnáziu v Šumperku působila rok jako elévka v Severomoravském divadle v Šumperku. Vystudovala DAMU v Praze. Po čtyřletém angažmá v Západočeském divadle v Chebu se její domovskou scénou na sedm let stala Městská divadla pražská. Od roku 1994 je skvělá herečka a vynikající dabérka Valérie Zawadská na volné noze. V roce 1995 se jí narodil syn Honzík a v roce 1998 Roman. V průběhu své kariéry ztvárnila řadu postav nejen v divadle, ale měli jsme možnost vidět ji v televizních pohádkách, seriálech i filmech (za všechny: Kráva, Lev s bílou hřívou, Vážení přátelé, ano, televizní seriál Duch český). Patří k ní i náročná práce v rozhlasových studiích, ať už jde o četbu, rozhlasové hry či večerníčky. Posluchači se na ni mohou těšit v roli markýzy v Nebezpečných známostech. Na nedostatek pracovních příležitostí si loňská vítězka prestižní ankety Tý Tý zkrátka nemůže stěžovat.

Slávu vám přinesla náročná disciplína, které se říká dabing...
Když budu cynik, řeknu, že je to normální způsob vydělávání peněz, tedy obživy. Ale nepopírám, že zažívám pocity obrovského štěstí, když se něco velmi povede, ostatně jako v každé profesi. Dabing je složitá, náročná práce, která se zdá snadná tomu, kdo ji ovládá. Na jednom uchu máte sluchátko, druhé je volné, před sebou máte obrazovku, na stolečku text a pravým okem se díváte do textu, levým na obrazovku, do pravého ucha vám jde angličtina, španělština nebo jiný jazyk a levým uchem posloucháte, co říkáte. Jednoduché, že?

Co je na herectví nejlákavější?
Nevím, proč to člověk vlastně dělá. Určitě každý máme v sobě nějaký běs, proč se chceme zviditelňovat, proč chceme něco sdělit. Ale po pravdě říkám - nikdy jsem o tom nepřemýšlela.

Co máte ráda, pro co máte slabost?
Pro mazlení s dětmi. Ale je to vůbec slabost?... Mám ráda pohodu.

Jak relaxujete?
Odpočívám, když se mi podaří vstát o půl hodiny dřív než Románkovi, který je docela ranní ptáče, a dám si kafe, přečtu si noviny nebo luštím křížovky. Když se vzbudí až za třičtvrtě hodiny, je to výhra, ale mláďátka podvědomě cítí, že jejich máma už je vzhůru, a tak se většinou vzbudí pět minut poté, kdy jsem vstala.

Nechce vás nechat samotnou...
To je od něho velmi milé, ale doufám, že léty pochopí, že člověk musí být někdy sám.

Vám se to daří?
Od té doby, co mám děti, čas pro sebe vlastně nemám. A když ho omylem mám - tedy když děti spí a muž se dívá na fotbal, rozhlížím se v tom našem malém bytečku a hledám v knihovně knihu, na kterou sáhnout. Vzápětí mi ale jde hlavou: "Že bych raději vyžehlila, abych mohla jít zítra s dětmi dřív na písek?" A je to dané. Knížky čtu zásadně v tramvaji, v autobusu nebo v metru. Děti vyžadují neustálou péči a pozornost a já jim ji chci dát.

Jak bohémský je herecký život?
Co to vlastně je? To, že člověk popíjí, chodí po hospodách? Je to bohémství? Máme-li na mysli svobodomyslnost, volnost, nevázanost či nekonvenčnost, pak nutně musíme mluvit o penězích. Musíte totiž mít na svůj bohémský život - je důležité nemít problém, co bude zítra, jestli budete mít na chleba - obrazně řečeno. Anebo je bohém ten, kdo kašle na rodinu? Nevím, těžko definovat, ale troufám si tvrdit, že jsem jistou dobu svého života bohémským způsobem žila, tehdy mi bylo absolutně jedno, jak se na mě lidé dívají a co o mně říkají. Dnes už nedělám věci, které jsem dělala před pár lety - a nejenom proto, že člověk stárne a má zodpovědnost, ale už tak ani nechce žít, což nic nemění na tom, že vlastně celý život hledáte nějaký jeho smysl. Myslím, že každý člověk se alespoň jednou zeptá, proč žije, co tady dělá, co chce, kam jde, komu prospívá... A u někoho se projeví sobecké vlastnosti, u jiného třeba zhýralost, bohémství, u jiného přílišná laskavost.

Kde získat vyrovnanost a nadhled?
Před lety mi kolegyně, která prodělala těžkou operaci páteře, v nemocnici řekla: "Valinko, nezapomeň, že jsme tady na světě jenom na návštěvě, buďme šťastní za každou vteřinu." Nikdy předtím ji to nenapadlo. A je to velká pravda. Ve vteřině se vám může změnit život. Co víte, co se stane za pět minut, za hodinu, za pět let... Nevím - je tak častá odpověď... A pravdivá.

www.radioservis-as.cz