Valérie Zawadská  
 
   Novinky
   Divadlo
   Film
   Televize
   Dabing
   Rozhlas
   Fotoalbum
   Životopis
   Kontakt
   Linky
   e-mail
   Zpět
   Home

 

 

logo V Z

Oficiální webové stránky Valérie Zawadské.

  Rozhovory:

Deník.cz

 
 
 
 

 

 

  Královna dabingu Valérie Zawadská svůj hlas nijak nešetří
  Příbramský Deník.cz, 25. 1. 2014

 

Valérie Zawadská v Sedlčanech. Autor: Marie Břeňová. Klikni pro větší obrázek v novém okně.
Sedlčany  /Rozhovor/  – Sníh napadl v úterý
jakoby   na   objednávku  Valérie Zawadské.
Známá   herečka,   pedagožka   a vynikající
dabérka  přijela  do  sedlčanského kulturního
domu  s poetickým pořadem Harfa ve sněhu.
Recitovala  básně svých oblíbených básníků
  Jana   Skácela   a   Oldřicha   Mikuláška  a  do  více  než hodinového
  programového bloku zařadila i jejich prózu.
   
  Skladby  pro sólovou  harfu  zahrála Lydie Härtelová, s níž Zawadská
  nevystupovala v Sedlčanech poprvé. Pro svojí kolegyni uchystala na
  poslední   chvíli   překvapení  –  zařadila  na  „ochutnávku" něco  i  z
  představení, v němž v Kulturním domě Josefa Suka již spolu před pěti
  nebo šesti lety účinkovaly.
  „Diváci  to zřejmě nepoznají, ale Lydii změna překvapí," poznamenala
  s lišáckým úsměvem. Do šatny přišel pozdravit paní Valerii Sedlčaňák
  František  Krátký. Tak dostal náš rozhovor s ní další rozměr – nabídla
  svému dobrému známému cigaretu. On jí zase sdělil, že má vstupenku
  hned  v  první  řadě.  O  chvíli později se zase zeptal, zda Zawadské
  životní  partner  rocker  Roman  Krokus Kříž v závěru loňského roku k
  20. výročí jejich společného soužití opravdu uvařil slibovanou skvělou
  večeři  nebo  jestli  nepřijede  do Sedlčan například s Ivo Šmoldasem
  s  pořadem Křeslo pro hosta. A suverénně a s úsměvem zvládala paní
  Valérie odpovídat „na obě strany."
   
  Můžete prozradit, jak jste se sblížila s rodinou Krátkých ze Sedlčan?
  Jejich  dcera  Petra je  působí v Praze v hotelu Jeřábek Na Palmovce,
  kde  učím,  nebo  přesněji  řečeno, kde  jsem dosud učila. Dneska se
  totiž  tato  škola  odstěhuje  do Olšanské  ulice.  Za přátele považuji
  v Sedlčanech i zaměstnance zdejšího kulturního domu. Sotva přijedu
  na parkoviště a zabrzdím, tak už se otevřou dveře kulturáku a už mě
  vítají.
   
  Jste nazývána královnou českého dabingu. Kdy jste dabovala poprvé?
  Již   během   studia   prvního   ročníku   Divadelní  fakulty  Akademie
  múzických  umění  v Praze.  Díky režisérkám Janě Andresíkové a Olze
  Walló.
   
  Za  desítky  let  jste propůjčila hlas  řadě  hvězd.  Televizní diváci si
  zřejmě vybaví  seriály  Komisař  Moulin,  Kojak,  Dynastii  nebo Údolí
  princezen… Jaký film nebo seriál si okamžitě vybavíte vy?
  Rozhodně   film   Tenkrát   na  Západě,  kde  jsem  dabovala Claudii
  Cardinalovou.
   
  Jak o svůj hlas pečujete?
  Je  to  dar od pánaboha, jak vidíte, ráda si dám cigaretku a nijak ho
  nešetřím (úsměv).
   
  Za  dabing  jste  získala  cenu  Františka  Filipovského. Sešla jste se
  s touto hereckou legendou při práci?
  Léta  uvádím na pravou míru, že jde především o ceny divácké, které
  jsem  v Přelouči  získala.  Později  byly  tyto ceny za dabing součástí
  udělování   cen TýTý.  Když  byla  v  TýTý  opět  kategorie  dabingu
  zrušena,  zaplaťpánbu  se  tato  divácká ocenění vrátila, kam patřila.
  Opět  jde  o  Ceny  Františka Filipovského za dabing. Já s Františkem
  Filipovským nehrála, ale mám to štěstí, že s jeho dcerou Pavlínkou se
  potkáváme nejen v Přelouči.
   
  Jak  vzpomínáte  na natáčení Četnických humoresek. Úžasný byl díl,
  kde  jste  hrála  travičku a nezapomenutelná  je pak scéna, kdy jste
  podala  v  čaji hereckému partnerovi Borisi Rösnerovi jed a nabádala
  ho: „Pěkne si drž urničku…"
  vám za tuto vzpomínku na Četnické humoresky a režiséra Antonína
  Moskalyka děkuji.  Už  je  to velmi dávno… Toto je jeden ze světlých
  bodů  v  mé  kariéře  a vzpomínám  na  natáčení a atmosféru při něm
  strašně ráda.
   
  Recitovat  jste  začala  již  ve škole. Myslíte si, že současné děti jsou
  k  poezii  stejně  vedeny  a  mohou  si  i  v  této  disciplíně měřit síly?
  V  Sedlčanech  se  konají  každoročně  recitační soutěže. Ale místním
  kolem  a přehlídkou vítězů vše končí. Není škoda, že nejlepší recitátoři
  se nemohou poměřit v okresních, krajských nebo celostátních kolech,
  jako tomu bylo dřív?
  Vidíte  a  já  si  myslím,  že  i vyšší kola recitačních soutěží se konají
  a  že to záleží na kantorech, aby si zjistili, zda ještě existuje Pražské
  vajíčko nebo jiná soutěž. Já učím na střední škole umělecké, tak bližší
  přehled  o  všech  možnostech nemám. Zajímají mě recitační soutěže
  od středních škol výše, což jsou bývalé Neumannovy Poděbrady nyní
  Poděbradské  dny  poezie,  kam  posíláme svoje  studenty. Pro mě je
  poezie   celoživotní   láskou   a  srdcovou   záležitostí  –  stejně jako
  Poděbrady.
   
  Co vás v současné době nejvíc zaměstnává?
  Stěhování té naší školy, kde působím například i s Gallou Macků. Ale
  teď   vážně.   V   Divadle   U  hasičů  bude  mít  12. února premiéru
  představení  Mobil  Story.  Hraji s Pavlem  Novým, který je zejména
  lidem  na  Příbramsku  velmi dobře známý. Čtenáře zvu, aby se přišli
  podívat.   Já   mohu   o   své   postavě   prozradit, že  hraji bývalou
  nádražačku  –  dobrovolnou  bezdomovkyni, která  se baví tím, že jí
  kolegové  bezdomovci  nosí  mobily  a  ona  různě  komunikuje jejich
  prostřednictvím s lidmi.
   
   
  - Marie Břeňová -
 

>>

 
   
   
   
   

http://pribramsky.denik.cz

 
 
 
 
 
 

Copyright © Valérie & R K K, Design by R K K.