Oficiální webové
stránky Valérie Zawadské. |
|
|
|
|
|
|
|
Modré oči jsou u
mužů vzácné |
|
Moje rodina a
já, červenec 2012 |
|
|
S Valérií
Zawadskou
jsme se
sešli neplánovaně v den, kdy |
měla svátek.
První
věta, co jsme si řekli,
byla tedy: |
„Všechno
nejlepší.“ Usmála se a
uvítala nás v zákulisí |
Divadla Na
Jezerce. Při rozhovoru
se líčila na představení |
Paní plukovníková, ve kterém
o
hodinu později vystupuje. |
|
|
|
I přes svůj
velmi nabitý program se nám věnovala s radostí a |
|
působila přátelsky.
Pohodlně jsme se
usadili a já jsem se začala ptát. |
|
|
|
Sešli jsme se před
vaším
divadelním představením Paní plukovníková. |
|
Jak se cítíte? |
|
Jako když se musím rychle nalíčit, abych se líbila vašemu fotografovi |
|
Láďovi.A abych se
soustředila na to, že už za půl hodinky přijde paní |
|
Bohdalová a
další kolegové a budeme
hrát
představení, které mám |
|
nesmírně
ráda. Jsem vděčná Honzovi Hrušínskému, že v něm
mohu |
|
vystupovat. |
|
|
|
Jak zvládáte
dohromady svou práci a soukromý život? |
|
Někdy příšerně
těžko.
Hold občas nemají
kluci vyžehlená trička.
Někdy |
|
to zvládnu
a jindy jdou v pomačkaném tričku do školy.
Nedá se nic |
|
dělat.
Herecký život je kočovný, a proto
je velmi důležité domácí |
|
zázemí.
Pokud ho nemáte, cítíte
se příšerně
unavení. Naštěstí mám |
|
úžasného
partnera, který je schopný uvařit,
uklidit, čtyři
dny mě |
|
nevidět, pak se na
mě těšit, což je samozřejmě nádherné. A já jsem |
|
ráda, že mám
takového partnera. |
|
|
|
Vypadá to, že
i u velmi zaměstnané ženy to jde krásně skloubit… |
|
Podle mého
názoru
za
osmnáct
let, co mám harmonický vztah, je to |
|
vždycky
jenom na domluvě. Pokud je žena
hodně zaměstnaná a |
|
zajišťuje
tím finanční zabezpečení rodiny, je
třeba se dohodnout s |
|
partnerem,
jestli bude fungovat jako táta
na
rodičovské dovolené. |
|
U mě to tak
bylo. A pak
je to o tom, jestli to muž zvládne, nebo ne. |
|
Dá se to skloubit,
záleží, jak se dva domluví. |
|
|
|
Vaši synové jsou
už dospělejší… |
|
Staršímu je
sedmnáct a mladšímu synovi bude čtrnáct let. O pubertě |
|
se
nemá cenu bavit, protože
veškerý dohled nad syny, ten |
|
nejdůležitější,
má můj
partner. Já
se maximálně ráno pozastavím nad |
|
tím, že
někdo má v „žákovský“ pětku, a řeknu si,
chlapče, mám ti |
|
vynadat
rovnou,
nebo
se tě jenom zeptám, kdy si to opravíš? |
|
Většinou volím ale
tu druhou variantu. |
|
|
|
Čemu si myslíte,
že by se vaši synové chtěli věnovat? |
|
To
je
poměrně
těžká
otázka,
protože prvorozený
Jan studuje na
státní |
|
konzervatoři
klasickou kytaru a
druhorozený Roman se chce věnovat |
|
rovněž
kytaře. Vždy jim říkám: „Kluci, ať
máte hodně
práce.“ Ať
|
|
chceme
nebo
ne, kultura je vždy „na chvostu“
jakéhokoliv dění. |
|
Jestliže si vyberou
kytaru, ať
už klasickou nebo z nich budou rockeři, |
|
jako je můj
partner, tak se budou muset hooodně otáčet. |
|
|
|
V herecké
profesi se setkáváte s mnoha lidmi a často i s pohlednými |
|
muži. Jak
odoláváte tomu, abyste se nezamilovala? |
|
Já nemám
čas odolávat
čemukoliv,
protože jsem se svým partnerem |
|
dlouhých osmnáct let, mám s ním dvě nádherné děti, dva skvělé |
|
kluky. Nemám tedy žádnou potřebu něčemu odolávat. Moc to tedy |
|
neřeším. |
|
|
|
Kde jste se se
svým partnerem Romanem Křížem seznámila? |
|
V Divadle ABC,
kde Roman
pracoval jako technikář. Vzpomínám si, že |
|
to bylo
při práci na představení Ten, kdo utře
nos, kde jsem hrála |
|
hlavní roli. Tenkrát mi to opravdu hodně slušelo, protože
jsem byla |
|
krásně namalovaná a hlavu mi
zdobila nádherná paruka. Nějak se to |
|
povedlo a dali
jsme se hezky dohromady. |
|
|
|
Pamatujete si,
jestli vás zaujal na první pohled? |
|
Na rozdíl od
ostatních technikářů,
kteří čekali,
než začne
představení |
|
a popíjeli, on vždycky seděl
někde v
koutku s kytarou a hrál. Úplně |
|
vzadu v ústraní
si drnkal na kytaru.
Muzika ho nesmírně
baví a dělá |
|
ji krásnou.
To mě
zaujalo nejvíc.
A navíc má
přenádherné modré oči, |
|
což je u
mužů vzácné. Oba moji synové mají po něm také |
|
přenádherné modré oči. |
|
|
|
Co vaše píseň? |
|
Můj partner mi složil skladbu, která se jmenuje VZ271193. Když jsem |
|
se nad tím názvem
zamyslela, zjistila jsem, že je to datum, kdy jsme |
|
se spolu seznámili, a začali jsme
spolu
žít.
Na Romanově
poslední |
|
vydané desce jsou skladby věnované mně a mé kamarádce. Velmi |
|
mě to těší a zároveň
jsem zvědavá, co přijde dál. |
|
|
|
Jak se
odreagováváte? |
|
Přiznávám
okamžitě:
spánkem.
Ten je pro mě největším relaxem. Baví |
|
mě
také
křížovky,
četba detektivek a vaření,
při kterém si poslouchám |
|
svoji
muziku. Mám
ráda
například Jaromíra Nohavicu nebo Hanu |
|
Hegerovou. Kluci jsou všichni tři rockeři,
takže
já si to
kompenzuji |
|
jinou hudbou, která se
mi
líbí.
Tím, že se ve svém pracovním životě |
|
setkávám se spoustou
lidí, ráda
si odpočinu. Proto se vždycky těším |
|
na chalupu,
kterou
jsme si
pořídili před sedmi lety, že budu sama a |
|
v klidu jenom
se svojí
rodinou. Kde ještě načerpám energii? I když |
|
je to zároveň
vysilující, tak ve škole. |
|
|
|
Kterou školu máte
na mysli? |
|
Je to
střední soukromá umělecká škola, Mezinárodní
konzervatoř |
|
Praha, kde
jsem
začala učit měsíc po své padesátce,
v září to budou |
|
čtyři roky.
Svým studentům jsem
na začátku
říkala: „Omlouvám se, |
|
ale já
se na vás učím
učit.“ Vždy si
vzpomenu na svoji profesorku |
|
uměleckého
přednesu na DAMU, skvělou herečku
a dabérku Janu |
|
Andresíkovou,
která
nám
to
také
říkala.
Důležitá je
trpělivost.
Pedagog |
|
by možná
neměl říkat, že něco neumí. Já
si
zase
myslím, proč to |
|
nepřiznat? Učím se učit. Tak pojďme do
toho. A sedmého
května |
|
máme maturitní
představení s mými prvními studenty. |
|
|
|
Jak se
cítíte,
když
jdete na hodinu teď oproti tomu,
kdy jste |
|
nastoupila poprvé? |
|
Teď jsem
si daleko více jistější, než když jsem před necelými
čtyřmi |
|
lety do školy
nastoupila.
Vidím na studentech velké pokroky a snažím |
|
se jim pomáhat,
jak jen to jde. I když mám trochu pochybnosti, jestli |
|
to dělám
správně. Často přemýšlím, zda věc, kterou provádím, je |
|
správná. Člověk
ale
vždycky musí něco zkusit, aby to pochopil |
|
a věděl, co a jak
má být. |
|
|
|
Jaké máte
zkušenosti s dětskými herci? |
|
Na
divadle
jsem nikdy neměla čest
spolupracovat s dětmi,
které
by
na |
|
jevišti
vystupovaly s námi.
Ve filmu ano, ale tam je to jiné. Nazkouší |
|
se jeden
obraz nebo scéna,
potom si vše
domlouváme s kameramany. |
|
Záleží na
tom, jak je
dítě otevřené a schopné vnímat. Většinou si ale |
|
režisér už na
konkurzu vybere dítě, které je schopno vnímat naši |
|
práci a udělat to, co je
před kamerou zrovna potřeba. |
|
|
|
Co třeba seriály a
mladí herci? |
|
Měla jsem
nádhernou zkušenost před rokem a půl.
Točili
jsme na |
|
Zlínsku
seriál pro Českou televizi
Znamení
koně. Hrála v něm |
|
dvanáctiletá
dcera našeho fotbalového
reprezentanta
Kara |
|
Němečková.
Byla výborná. Měla hrát původně čtrnáctiletou dívku, |
|
ale pan režisér to nakonec
pozměnil. Mohla hrát dívku v jejím věku, |
|
bylo to pro ni
více přirozené.
Byla neuvěřitelně vstřícná a věděla, co |
|
dělá, což je skvostné. |
|
|
|
Jak se
vám spolupracuje s vašimi
studenty, kteří jsou mladí |
|
dospívající? |
|
Studenti ve svých patnácti letech
často ještě
nevědí, co chtějí do |
|
budoucna
dělat a kam bude směřovat jejich
poslání. Pro mě je |
|
neuvěřitelně
krásné
sledovat,
jak se tito mladí lidé během několika |
|
let vyvíjejí v lidské
osobnosti. |
|
|
|
Co byste vzkázala
našim čtenářkám maminkám? |
|
Nebojte
se se
svými dětmi hodně komunikovat a snažte se pro ně mít |
|
čas. To je nejdůležitější. Mnoho
kolegyň a kolegů mi říká: „Ono se ti |
|
to vrátí.“
Všechno
dobré, ale
i to zlé, co jim dáte. Tak jako každému |
|
z nás. |
|
|
|
|
|
Valérie Zawadská se narodila
19. září 1958 ve Šternberku na Moravě |
|
do
zemědělské rodiny.
Vyhrávala
recitační soutěže – Wolkerův |
|
Prostějov
a Neumannovy Poděbrady. Má
dva syny
Jana a Romana. |
|
Jejím
životním partnerem je
muzikant
Roman „Krokus“ Kříž. V říjnu |
|
2008
začala učit
herectví a
umělecký přednes na Mezinárodní |
|
konzervatoři
Praha v Oddělení hudebně dramatického umění. V září |
|
2010 se stala
na
Mezinárodní konzervatoři Praha vedoucí hereckého |
|
oddělení. Vystupuje
po
celé republice, věnuje se filmu, televizi, |
|
rozhlasu,
dabingu a divadlu. |
|
|
|
Autorka: Kamila
Borecká |
|
Foto: Kateřina
Korunková |
|
Autoři jsou
studenty Univerzity Jana Amose Komenského v Praze. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
www.rodinaaja.cz |
|
|
|
|
|