Oficiální webové
stránky Valérie Zawadské. |
|
|
|
|
|
|
|
Nejsem namyšlená hvězda z Prahy |
|
Jihočeský měsíčník
Barbar!,
21. ledna 2014 |
|
|
Valérie Zawadská a její
život v Cehnicích. |
|
Propůjčila svůj hlas Claudii
Cardinalové
ve |
filmu
Tenkrát na Západě,
nejrůznějším |
postavám ve
filmech a seriálech.
Za |
mistrovskou práci
v
dabingu
získala Valérie |
|
|
|
Zawadská mnohá ocenění.
Nesčetně rolí ztvárnila
nejen na |
|
divadelních jevištích, ale i
ve filmech a televizních seriálech. Hodně |
|
času teď tráví na jihu Čech. |
|
|
|
I
když sama
říká, že se v mnohých
seriálech jen mihla, její |
|
charismatickou tvář
diváci rozhodně nepřehlédnou.
Dvacet
let |
|
pracuje na volné noze,
věnuje se rodině, ale
nezapomíná ani na |
|
přátele ve svém druhém
domově v Cehnicích na Strakonicku, kde |
|
tráví s rodinou volné
chvíle.
Se
smyslem pro humor a srdečností |
|
sobě vlastní odpovídala na otázky v prostředí
místní hospůdky. |
|
|
|
Proslýchá se, že jste v Cehnicích častěji než v
Praze. Je to pravda? |
|
Samozřejmě že jsem převážně
v
Praze,
protože
veškerá moje
práce
je |
|
vázaná
hlavně
na
ni. I když od loňska jezdím také natáčet na
Zlínsko |
|
do Napajedel druhou řadu seriálu
Znamení koně, jehož první řadu |
|
uvedla Česká televize asi
před třemi lety. Tady na
chalupě jsme |
|
osmým rokem a cítím, že jsem tu doma. |
|
|
|
K
domu patří také zahrada.
Péče o ni
dá od jara do podzimu jistě |
|
hodně práce… |
|
Chalupaření
jsem
kdysi brala tak z gruntu, že jsem byla
přesvědčená, |
|
že za
každý víkend musím stihnout úplně všechno.
Dneska už ale vím, |
|
že
stačí, když udělám, co stihnu. Řekla jsem si, že
se neztrhám. |
|
|
|
Pocházíte z Moravy – co vás na jih Čech
přivedlo? |
|
Chalupu jsme s partnerem hledali v jižních Čechách záměrně.
Jedním |
|
z
hlavních důvodů bylo to, že partner má ve Vimperku maminku |
|
a
sestru, tak abychom jim
byli blíž. A druhým důvodem je fakt, že |
|
milujeme
Šumavu a jsme rádi, že jsme alespoň na jejím kraji. |
|
Přestože
celá republika je nádherná, Šumava dostala
přednost. |
|
|
|
Čím si vás získaly právě Cehnice? |
|
Podvědomě jsem si říkala,
že mám ráda sluníčko, teplo, a tak
chci |
|
někam na jih,
abych byla tomu moři blíž. A tady máme moře
rybníků, |
|
občas moře komárů, ale mám tady hlavně moře
kamarádů, což je |
|
moc dobře. |
|
|
|
Určitě jste si ale
vybírali z mnoha lokalit. |
|
Muž hledal
na internetu a byli jsme se na několika místech
podívat. |
|
Když jsme přišli sem, věděli jsme, že je to ono. Vešli jsme obrovskou |
|
branou na
veliký dvůr a v
tu chvíli jsem
si řekla: Já to tady nějak |
|
znám.
Původní majitelé jsou starší
lidé a chtěli to prodat a |
|
přestěhovat se
do menšího,
proto jsme
neváhali.
Během dvou měsíců |
|
jsme všechno domluvili, zaplatili
a
převedli. A pak nastala ta pravá |
|
bitva o to,
jak předělat chalupu a
zahradu k obrazu svému. |
|
Samozřejmě
to bude
ještě trvat dlouho, než se nám všechno |
|
povede dokončit, ale už
máme asi dvě třetiny za sebou. |
|
|
|
Hrajete v divadle, natáčíte seriály, dabujete, pracujete v rozhlase a |
|
účastníte se
charitativních akcí. Najdete vůbec čas na chalupaření? |
|
Mám vždycky
skoro celé prázdniny volné. Někdy mám jen
nějaký |
|
dlouhodobý
dabing nebo natáčení seriálu. I o
prázdninách hraju |
|
divadlo na
nějakých festivalech, ale
většinou jsem minimálně měsíc |
|
a půl tady s klukama. Naštěstí se tady zatím cítí dobře a nechtějí od |
|
nás nikam – jednomu
je patnáct,
druhému osmnáct a půl. Zatím to |
|
tady s
námi kluky baví, protože muzicírují a mají tady
pro sebe |
|
prostor. Nemůžu si
stěžovat. Prostě se tady cítíme všichni jako |
|
doma. |
|
|
|
Jdou synové ve
stopách rodičů? Láká je hudba nebo divadlo? |
|
Herecká
dráha je zatím neláká, ale říkám
si, že je to jenom dobře. |
|
Nicméně uvidíme. Mladší syn studuje na
gymnáziu s rozšířenou |
|
hudební výchovou, mají tam pěvecký sbor, dramatický kroužek. |
|
Zatím oba „šmrdlaj“ na
kytaru. Dokonce si už na základní škole |
|
založili
malou kapelu.
Starší syn studuje na
konzervatoři klasickou |
|
kytaru a bude v tomto školním roce maturovat. Spolupracuje s |
|
tatínkem
(hudebník
Roman
Kříž, pozn. red.),
takže se už hudebně podílel |
|
i na jeho albu. A co
bude dál, to opravdu teprve uvidíme. |
|
|
|
Zkoušeli jste pořádat nějaký
koncert? |
Letos tu měla
jedna kamarádka
paní
starostky ze |
Sedlic oslavu
druhých
pětadvacetin. Působí
ve |
svazku obcí a seznámily
jsme se tak, že mě pozvala |
na
krajkářský festival
do Sedlic,
abych tam |
zarecitovala. Byla
tady
za mnou na chalupě a kluci |
zrovna zkoušeli.
Ukázalo se, že je veliká
rockerka a |
moc se jí to líbilo.
Kluci si už na základní škole
založili |
|
|
|
|
malou rockovou
kapelu, a tak se jich ptala, jestli by jí
nechtěli zahrát |
|
na
narozeninách. Zahráli a bylo to moc hezké. |
|
|
|
Zapojujete se často do dění ve vsi? |
|
Ano,
ráda. Například zdejší
praporečnice sboru selské
jízdy Jana |
|
Pichlíková chová závodní koně
a narodilo
se
jim asi sedm hříbátek. |
|
Dohodli jsme se, že
uspořádáme, podobně jako bývá vítání občánků, |
|
křest hříbat. Udělali jsme
to tady na návsi u kapličky a půl hodiny |
|
poté tu bylo
v
informačním centru Devět králů vítání občánků a
bylo |
|
to
všechno dojemné a nádherné. Sama jsem z vesnice a tady jsou |
|
hodně příjemní lidé. Navíc tahle obec má velice šikovnou starostku |
|
Helenu Sosnovou. Vyhráli tady celorepublikovou soutěž
Zelenou |
|
stuhu za to, jak se starají všichni nejen o zeleň. Ocenění si
rozhodně |
|
zaslouží. Mám radost, že
sem patřím a můžu příležitostně pomáhat |
|
tím, co
umím.
Díky
starostce jsem byla třeba několikrát také
přizvána |
|
na akce svazku měst a obcí, kterými
provázím nebo na nich recituji. |
|
Dělám to opravdu ráda. Rozhodně nejsem žádná namyšlená hvězda |
|
z
Prahy. |
|
|
|
Sousedské vztahy tedy přerostly do přátelství? |
|
Samozřejmě. A
k tomu patří nejen oslavy, ale i smutné situace.
Vloni |
|
1.
dubna
odešel v
osmdesáti letech muž kamarádky Marušky a ta mě |
|
požádala,
jestli
bych mu nezarecitovala na pohřbu.
A já si vzpomněla, |
|
jak mi odešla maminka v šedesáti a půl letech,
ještě
mladá, na |
|
rakovinu, a jak jsem se s
ní
rozloučila a
zarecitovala jí na pohřbu. |
|
Protože byl Pepíček úžasný člověk, přednesla
jsem
takovou |
|
kamarádskou
řeč,
a protože mám ráda poezii Jana Skácela a
Oldřicha |
|
Mikoláška,
vybrala
jsem Skácelovu
báseň
Poděkujme jak děti za |
|
jablko. Bylo
to milé a dojemné rozloučení.
Úplně mě dojalo, když jsme |
|
se šly podívat s Maruškou na rakev, jak
se v ní
Pepíček usmíval. |
|
Skutečně, to není lež. I rozloučení může být
hezké, i když je hrozně |
|
smutné. |
|
|
|
Jak vaše vytížení zvládá rodina? |
|
Partner se opravdu stará, pomáhá, vaří, když
nemůžu sama. Ale mě |
|
vlastně tohle tempo baví. |
|
|
|
Recept na dobré partnerství? |
|
Trpělivost, tolerance, taktizování? Důvěra. Nikdo na to nemůže mít |
|
recept. Každý se musí poprat
se
životem sám.
Vzpomínám na hru, |
|
kterou
napsal
na
motivy
Dekameronu
Aleš
Fuchs
a
ve které jsem
hrála |
|
v
divadle Rokoko. Měla jsem tam větu:
„Člověk
je sám, sám se narodí, |
|
sám taky umře, vše ostatní jsou jenom pentle.“
A to se mi moc líbí… |
|
|
|
Vraťme se na začátek vaší herecké profese. Co
vás k ní přivedlo? |
|
Chtěla jste být už jako malá herečkou? |
|
Vyrůstala jsem na dědině jako každé jiné dítě.
Musela jsem doma |
|
pomáhat, zvládala jsem jak školu, tak kroužky.
Ráda jsem recitovala |
|
a pak jsem chodila do dramatického kroužku. Nikdo
z naší rodiny ale |
|
nikdy komediantem nebyl.
Alespoň o tom nevím, i když nedávno jsem |
|
měla v Praze premiéru a tam nám scénu a
kostýmy navrhovala |
|
Agnieszka Pátá a ta mi na mobilu ukázala fotku
se slovy: „Počkej, |
|
v
Polsku je herečka Magda Zawadská.“ |
|
|
|
Patří do rodiny? |
|
Tátovi dva bratři kdysi odešli ze Slovenska do
Polska a pak se tam |
|
oženili a
usadili. Není tedy vyloučené, že je to moje vzdálená |
|
sestřenice. Ti, kteří pamatují
polský velkofilm
Pan Wołodyjowski, si |
|
možná vzpomenou na roli Bašky, kterou tam právě
Magda Zawadská |
|
hrála. Mám zafixované, jak jí tam Wołodyjowski
říká: „Baška, ovladaj |
|
še…“ Tenkrát jsem nevěděla, kdo ji
hraje, a teď si
říkám, že je to |
|
možná moje příbuzná.
Agnieszka mi řekla, že si
to dá za úkol a zjistí |
|
mi
to. |
|
|
|
V
čem právě hrajete? |
|
Hrajeme teď krásnou hru Mobil story. Pavel Nový a já ve dvou |
|
monodramatech, která jsou propojená tematicky.
Jsou tam lidské |
|
osudy, které zažívá
mnoho lidí kolem nás v různých životních |
|
situacích.
Třeba
se brzy potkáme v některém divadle v jižních |
|
Čechách. Přijdete se podívat? |
|
|
|
Ráda. Co seriály? Ve kterých se teď budete
objevovat? |
|
Občas
se
projdu
jako
inspektorka
ministerstva
školství
v
seriálu
Gympl |
|
na
Nově. Vloni jsem před prázdninami také pro Novu
začala točit v |
|
seriálu Pan Máma, kde
hlavní roli hraje Milan Štaindler. Je to trošku |
|
drsnější humor, ale mám ho ráda. Tam
jsem říkala panu režisérovi, |
|
jestli
bych
nemohla
změnit
image.
Odvedli
mě
do
kadeřnictví
a
dostala |
|
jsem blonďatou paruku. Je to trošku na hraně,
ale líbí se mi to. |
|
|
|
Na
začátku jste zmínila seriál o koních… |
|
Po třech letech získala Česká televize znovu peníze
na pokračování |
|
seriálu Znamení koně.
Hraju s Oldou Navrátilem
bezdětné manžele, |
|
kteří pracují na Slunečné hoře. Jsem ráda, že
tvůrci naše role trošku |
|
rozšířili. Točíme na Zlínsku
v Napajedlích v
hřebčíně. Jsem unavená |
|
z
cestování, protože D1 je v takovém stavu, v
jakém je, ale je to |
|
pro mě obrovská radost a nádherná práce s režisérem,
kolegy, |
|
celým
štábem. |
|
|
|
Jezdíte na koni? |
|
Vrátím se ještě k Janě Pichlíkové z Cehnic,
se
kterou jsme se bavily |
|
o
tom,
že
mě
naučí jezdit na koni.
Jednou
před
Silvestrem
jsem
přijela |
|
na
chalupu a na dvoře stál krásný kůň. Jana se do
mě hned pustila, |
|
ať
zahodím tašky a že jedeme.
Protesty,
že
jsem unavená,
mi
nebyly |
|
nic platné.
Pomohla
mi
do
sedla a odvedla mě jako královnu na místo, |
|
kde místní zrovna slavili a chtěli, abych se k
nim přidala. Tak jsem |
|
legraci nezkazila a svou roli královny na koni
zahrála. Od té doby ale |
|
na
to, abych se učila jezdit na koni, ani nebyl
čas. |
|
|
|
Kdy se na televizní seriál o koních mohou diváci
těšit? |
|
První řadu seriálu jsme točili asi dva a půl
roku a byla to obrovská |
|
práce, než
bylo vše sestřihané a uvedené do
finální podoby. Proto si |
|
netroufám ani odhadnout, jak dlouho to
bude
trvat tentokrát. Do |
|
roka a do dne? |
|
|
|
Váš hlas znají diváci z mnoha rolí v zahraničních
seriálech nebo |
|
filmech. Na které ráda vzpomínáte? |
|
Dabing je kapitola sama pro sebe.
Dabuji role v několika seriálech. |
|
Některé jsou
hodně
dlouhodobé. Ale některé stále v televizi opakují, |
|
protože se
na to lidé pořád
rádi dívají.
Za
všechny
uvedu
třeba
seriál |
|
Ženatý se závazky, který jsem
natáčela
asi
před sedmnácti lety. |
|
Ráda vzpomínám na
film Tenkrát na Západě, kde
jsem namluvila |
|
Claudii Cardinalovou. Ten
dávali
po mnoha letech nedávno v České |
|
televizi. Možná někdo
neví, že
tenhle film předabovala znovu Nova, |
|
která si mě
přizvala, abych opět dabovala Claudii Cardinalovou, ale |
|
v mužských rolích
byly nějaké změny. |
|
|
|
Co všechno se v
dabingu s odstupem času změnilo? |
|
Změnilo
se
především
tempo.
Rozdíl
je například v tom,
že
před
rokem |
|
1989 se dělal dabing pouze pro televizi nebo pro kina a systém byl |
|
smyčkový. To znamenalo, že úpravce – překladatel filmu – musel |
|
připravit dialog, kdy jedna smyčka byly dvě až tři věty. Napřed jsme |
|
se podívali, jak
to herci ve filmu dělají, pak jsme si to několikrát |
|
vyzkoušeli,
abychom
viděli,
jestli jsme
se
neodchýlili od
role,
a režisér |
|
s námi při tom
spolupracoval.
Byli
jsme ve studiu zároveň všichni, |
|
kterých se scéna týkala. Každý musel okamžitě na toho druhého |
|
reagovat. Teprve
pak se to
natočilo, někdy jsme dialogy zkoušeli |
|
třeba dvacetkrát, když to nešlo. Byla to tvrdá a poctivá práce najít |
|
nejoptimálnější
verzi, která byla pro danou situaci nejlepší. Dnes |
|
točím sama, vůbec se nesejdu s hereckým partnerem. Každý z nás |
|
točí sám. |
|
|
|
|
To
jde? |
Máme
představu o tom, čeho se scény týkají. Když |
má
nastat dramatická scéna, která je vypjatá, tak |
se
na ni dopředu i podíváme nebo režisér řekne, že |
to bude o
tom a o
tom… Ale
většinou nasadím |
sluchátka, poslouchám originál a jedu rovnou –
čtu |
|
|
|
a hraju, jak
nejlépe umím. |
|
|
|
Stává se, že se
musí záznam smazat a přetočit? |
|
Samozřejmě, stát
se může cokoliv. Člověk může začít koktat, špatně |
|
se nadechnout… To
se pak musí začít znovu. Chceme a odvádíme to |
|
nejlepší, co v nás
je. |
|
|
|
Občas zaslechnu
poznámku, že šel dabing kvalitativně dolů. |
|
Také jsem takové
poznámky slyšela. Ale
nesouhlasím. Lidé, které |
|
mám kolem sebe a
které znám, jsou profesionálové a dělají dabing |
|
poctivě. Všichni
se snažíme,
protože
je to naše vizitka. A nikdo by |
|
si nechtěl udělat ostudu. Záleží na tom, zda se kritika týká |
|
profesionálně nadabovaných filmů nebo
spíš výjimek, kde třeba zní |
|
po celou dobu jen
jeden hlas. To není dabing, ale tlumočení textu. |
|
|
|
Se kterými kolegy
se vám nejlépe spolupracovalo? |
|
Samozřejmě mě jako
první napadne Miroslav Moravec, ale je spousta |
|
vynikajících kolegyň a
kolegů, se kterými se dodnes ráda setkávám. |
|
Vynikající dabérka
je třeba Martina Hudečková, z chlapů Jiří Plachý, |
|
Jaromír Meduna,
Jirka Prager a další. Nemůžu
zapomenout ani na |
|
úžasnou Věru Galatíkovou, která už bohužel není mezi námi. Dabing |
|
je pro mě srdeční
záležitost. I
když se dnes při dabování s kolegy |
|
nepotkáme, sejdeme
se pak aspoň třeba u kafíčka. |
|
|
|
|
|
- Stanislava
Koblihová - |
|
Foto: Marek
Podhora |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
www.casopisbarbar.cz |
|
|
|
|
|