Valérie Zawadská (57) o péči o svůj vzhled: "Plastiky? Asi na nějakou dojde!"

AHA! pro ženy, VIP svět, 23. června 2016 • 12:00

A tak ji můžete vidět v Divadle Různých jmen, spolku, který cestuje po republice a hraje pro studenty, a po prázdninách se také objeví v oblíbeném seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Někdy si nabere kšeftů až moc, před časem to dokonce odnesla zánětem slinivky, kvůli kterému musela do nemocnice. S partnerem, hudebníkem Romanem KrokusemKřížem (51), žije už 22 let a mají dva dospělé syny Jana (21) a Romana (18). Proč herečka nedostává role v dabingu? Po kom zdědila svůj výjimečný hlas? A proč se nikdy nevdala?

Pak jsem měla volno, chtěla jsem odpočívat na chalupě, jenže bylo mi tak zle, že mě můj muž musel odvézt do nemocnice. Skončila jsem tam se zánětem slinivky.“

Jezdíte po celé republice, to musí být náročné…
„Je to náročné. Třeba když hrajeme v 9 hodin ráno ve Znojmě, tak ve tři hodiny ráno vstávám, abych byla ve čtyři na tramvaji a jela na Smíchov, odkud je odjezd v 5 hodin. Naštěstí se umím přizpůsobit. Někdy spím 12 hodin v kuse a někdy mi stačí dvě hodiny. Je to moje povolání, moje práce, kterou mám ráda. I když někdy jsou ti mladí studenti, pro které s naším Divadlem Různých jmen hrajeme, nevděční..."

Jak to?
„Jednou jsme hráli někde na Moravě ráno od devíti Maryšu. Do první řady si sedly tři hezky oblečené dívky. A já koukám, jedna má v náručí kyblík s popcornem a druhé dvě lahve s kolou. Během představení se ládovaly jako v kině.

Říkala jsem si, že to snad není normální! Když jsme měli děkovačku, už jsem to nevydržela. Ještě v kostýmu jsem si k nim přidřepla a zeptala se jich, jestli měly dobrou snídani a nerušilo je naše představení. Holky se začervenaly a doufám, že z toho mají poučení. Je to velká neúcta k účinkujícím na jevišti.“

Teď se po dlouhé době objevíte v seriálu. Ve kterém a co tam budete hrát?
„Ano, přizvali mě do Ordinace v růžové zahradě, kde hraju Romanu Babákovou, kamioňačku a šéfku speditérské firmy. Mám za sebou pár natáčecích dnů včetně scény, kde mě porazil kamion. Ale víc nebudu prozrazovat, protože vím, že diváci by mi to neodpustili. Je to příjemná změna v mé herecké profesi. Jinak hraju hlavně divadlo, protože už dva roky všichni producenti i režiséři, kteří obsazují do dabingu, zapomněli, že nějaká Zawadská existuje…“

Proč vám dali stopku?
„Jenom proto, že jsem se ozvala, že za méně peněz dělat více práce není správné. To by se vzbouřil každý! Jenže na nás komedianty se někteří lidé, ne všichni, dívají skrz prsty a říkají, že si pořád něco vymýšlíme a stejně nic neděláme.“

Chybí vám dabing?
„Je mi to líto, že to takhle dopadlo, ale budu si stát za svým. Nebudu dělat za tak mizerné peníze! Je to moje práce. I nosič pian má nějaký ceník, kde za schod dostane sedm korun. Tak proč by nemohli mít herci taky svůj ceník? Z finančních důvodů jsem odmítla i práci v seriálu, který teď vysílá televize Prima.“

Ohnivý kuře? Proč?
„Ano, nabídli mi takový honorář za natáčecí den, že jsem řekla: Nezlobte se, ale já nejsem studentka konzervatoře, mám 33 let praxi. Je to nehorázné, že si tohle vůbec dovolíte! Víte, ani moje složenky se neptají…“

Dvacet dva let žijete s hudebníkem Romanem Křížem. Jaké je to tedy žít s muzikantem, který hraje tvrdou muziku?
„Lehké, těžké, krásné, bolestné, únavné, povzbuzující. (směje se) Jako když žijete s člověkem, kterého máte ráda.“

Další část rozhovoru, v níž Valérie Zawadská mluví například o plánovaných plastikách, najdete v tištěném magazínu Aha! pro ženy. V prodeji jen za 7,90 Kč!

Nikdy jste se nevzali. Proč?
„Nechci tohle téma rozebírat, řeknu jenom, že po svatbě jsem nikdy netoužila.“

Máte spolu dva dospělé syny Jana a Romana. Táhne je to k herectví, nebo k muzice?
„Jsou oba muzikanti, věnují se kytaře. Starší Jan teď absolvuje na státní konzervatoři obor klasická kytara a pokračuje současně ve studiu na Ježkově konzervatoři obor elektrická kytara. Mladší je na gymnáziu s rozšířenou hudební výchovou.“

Nechtěla jste mít ještě dceru?
„Ne! Takhle to stačí!“

Proč? Dávali vám kluci zabrat?
„Také, ale hlavně já jsem matka pozdního věku. Druhý syn se mi narodil tři týdny před čtyřicítkou. Myslím si, že mi sebrali hodně sil, ale na druhou stranu dali hodně moc energie.“

Prozraďte mi, jaká jste matka?
„Jsem velmi benevolentní. Přísnější je v tomto případě můj muž. On s nimi vlastně byl na mateřské, já pracovala. Absolvoval s nimi veškeré ty těžké věci, říkal jim, že rohožka před dveřmi není na parádu, ale proto, aby si očistili boty, nebo že před spaním si musí vyčistit zuby. Když to teď pozoruji, říkám si, jak to strašně rychle uteklo. Člověk s nimi kopal do míče, učil je jezdit na kole a najednou jsou to dospělí chlapi!

Staršímu bylo v březnu jednadvacet, můj táta v jeho věku už měl dvě děti. Jak to bylo všechno kdysi jiné! My to máme teď hodně posunuté.“

Chtěla byste, aby už měli rodinu?
„Ne, jen ať studují a jdou vytyčenou cestou. Já je v tom můžu jen podporovat.“

Máte čas na odpočinek?
„Umím odpočívat, už jsem se to naučila. Musela jsem. Jsou totiž dny nebo týdny, kdy se člověk nezastaví včetně soboty a neděle. Mám představení nebo zájezdy. Když ale přijdou dny, kdy nic nemám, klidně se vykašlu na pletí záhonků a umývání oken.“

Jak se udržujete ve formě?
„Špatně! Jsem příšerná a vůbec na sebe nedbám. Pak ale mám záchvat, že musím se sebou něco udělat. Klasicky celý život řeším diety. No a pak si zase řeknu, že nevadí těch pár kilo navíc, hlavně že jsem zdravá.

Ale přijde léto a chci do plavek…Nedávno jsem měla dokonce celé tři dny volno, jela jsem na chalupu a bylo to něco nádherného. Klid. Ticho, v pátek dopoledne všichni sousedi ještě v práci. Vyvalila jsem se na zahrádce a najednou jsem zjistila, že tam ležím jenom v kalhotkách. (směje se) To byla absolutní pohoda.“

Co vy a plastiky?
„Nechala bych se na něco přemluvit, kdyby mi to zvedlo sebevědomí. A možná k něčemu dojde. Můj hrudní koš má tendenci padat k zemi, tak uvidíme.“

A po kom jste zdědila takový hlas?
„Tak to já vůbec netuším. Ale pojďme trošku do humoru, určitě po tátovi. (směje se) Před časem se mě někdo ptal na můj původ. Všude říkám, že po mamičke jsem Slovensko-Maďarsko-Cikánka, po oteckovi Slovensko-Polko-Ukrajinka. A teď mi moje sestřenice dokonce řekla, že máme kořeny i v Litvě. Takže já jsem taková namíchaná.“