Oficiální webové stránky Valérie Zawadské.

Valérie Zawadská: Čekám na krásný film.

(týdeník Květy č. 16, 19.dubna 2007)

Fanoušci seriálu Velmi křehké vztahy si Valérii Zawadskou (48) okamžitě spojí s hospodyní Růženou, která má neustále průpovídky končící dovětkem „...jak říkával můj nebožtík Pepan“. Nemůže si stěžovat ani na nedostatek jiných hereckých příležitostí, a tak když si může trochu odpočinout – kácí stromy.

To je váš obvyklý způsob relaxace?
(smích) Kdyby za mě mohly mluvit moje ruce, tak byste viděla jeden mozůlek vedle druhého. Zkrátka jsme museli porazit na chalupě naklánějící se velký javor. Byla to taková příprava na jaro.

Teď se tam dva týdny nedostanu, tak se budu léčit a těšit.

Na čem všem nyní pracujete?
Jsem v jednom kole. Mám za sebou čtyřdenní zájezd po severní Moravě s Divadlem Prosper Alexeje Pyška. Jezdíme s Janou Strykovou, Klárou Jandovou, Ríšou Trsťanem a Vojtou Kotkem s nádhernou Gershovou hrou Motýli. Bylo to docela namáhavé, protože jsem měla zdravotní potíže a musela navštívit nemocnici, kde mi po 16 letech znovu píchali ucho. Takže jsem si ten zájezd opravdu „užila“. Kromě toho mívám besedy o Velmi křehkých vztazích, večer hraju v Praze...

Kde konkrétně?
V Divadle Metro a u Honzy Hrušínského Na Jezerce. Z toho mám obzvlášť radost, poštěstilo se mi to díky tomu, že Veronika Žilková otěhotněla a já jsem po ní převzala rozezkoušenou roli v komedii Nadílka. Po dlouhé době jsem spolupracovala s mladým režisérem Lukášem Hlavicou, který je nesmírně příjemný. No řekněte, není to štěstí, zahrát si na prahu padesátky baletku alkoholičku, a ještě v blond paruce?

Diváci vás teď pravidelně vídají ve Velmi křehkých vztazích jako Růženu Kudláčkovou. Jak jste se k této roli dostala?
Ta postava nastoupila do původních Rodinných pout asi po padesátém díle jako další element, který má prostředí trochu oživit. Šla jsem do toho se zvědavostí a s tím, že moje figura není hlavní, ovšem, jak s oblibou říkám, šestadvacátá v pořadí. Ale stejně jsem měla trochu trému.

Předpokládám že i radost.
Určitě. Jak jezdím s divadlem po vlastech českých, tak vím, že tímto seriálem ženy od uvaděček přes pracovnice kulturních zařízení až po prodavačky žijí. Moje postava je zapamatovatelná, líbí se mi, že mám volnou ruku v tom, že po domluvě s režisérem a scenáristkami si můžu do textu, je-li to vhodné, sama dodávat Pepanovy citáty.

Proslula jste jako dabérka, na svém kontě máte několik ocenění TýTý. Mrzí vás, že tato kategorie byla zrušena?
To se nedá nic dělat. Dabuji stále, i když těch příležitostí už není tolik jako dříve. Teď mě přizval ke spolupráci Dan Dítě, který režíruje na HBO detektivní seriál. Tak jednou za dva týdny, si jdu tedy s chutí zadabovat, takovou sympatickou černošku. Už dlouho jsem nedělala krásný film, kde bych se potěšila někým takovým, jako je Liza Minelli, kterou mám moc ráda. Můj hlas je specifický, takže se nedá použít vždycky. Nedávno mě oslovili na jednu roli v Zoufalých manželkách. Shodou okolností je to taky černoška. Po dvou měsících ale skončila série a já nevím, jestli se moje postava v další řadě objeví. To je takové prokletí seriálů, kdy člověka napadne: „Panebože, ať neumřu ve třetím díle!“

Věnujete se ještě poezii, s níž jste začínala?
Ano, ale už ne tak systematicky. Není na to čas. Vyhovuje mi, že jsem si sama režisérkou, dramaturgyní i interpretkou. Takže občas jezdíme s přítelkyní harfistkou po Čechách a Moravě s verši mých milovaných Jana Skácela a Oldřicha Mikoláška. Ráda bych se věnovala také básnířce Marině Cvetajevové a udělala nějaký pořad pro Violu. Možná na to dojde, až budu mít volněji. Jednu příležitost si ale ujít nenechám: festival Seifertovy Kralupy. Jsou to vždycky nádherná setkání se spřízněnými lidmi.

Je pravda, že byste měla po delší době měla natáčet film?
Před časem mi režisér Ivan Pokorný nabídl roli ve snímku Bouřlivě s tebou, který ale zatím vázne na penězích. Vzápětí jsem ovšem dostala příležitost v Divadle Palace, kde zkouším hru Eskymák aneb Žádné zprávy od táty. Pro mě je nová práce i krásný motiv chodit cvičit a starat se o tělo. Když jsem byla mladší, měla jsem šestasedmdesát kilo živé váhy. Takže s hubnutím mám praxi... Před devíti lety, bylo to dva roky po porodu, mi Karel Kachyňa nabídl roli v seriálu Tři králové, ale řekl: „Takhle tlustá to hrát nemůžeš!“ A já se pustila do cvičení. Teď chodím do studia kde mají vakuové masáže, což je skvělá věc.

Podědili po vás synové komediantský talent?
Kluci mají spíše talent po otci; jsou muzikální, oba hrají na kytaru. A mám velkou radost, že čtou, protože to se dneska málo vidí.

Valérie Zawadská (48)

Je slovensko-maďarsko-polského původu. DAMU absolvovala v roce 1982. Několik sezon hrála v Chebu a poté v pražském Divadle ABC. Není vdaná, její životní partner je muzikant Roman „Krokus“ Kříž. Má syny Jana (12) a Romana (8).

-Jana Soprová -
Foto. Marie Votavová, Sanoma, archiv TV Prima a ČTK

www.tydenikkvety.cz

Zavřít okno.